Ahoj všem!

Zajímalo by mě, jaký máte názor na případnou přeměnu Evropské unie na Evropskou federaci, tedy federální stát podobný například USA nebo Německu.

Česká republika by se stala jedním z členských států federace. Zachovala by si vlastní parlament, vládu a samosprávu, ale některé pravomoci by přešly na společnou evropskou federální vládu.

Taková federace by například mohla mít:

- Společnou evropskou ústavu.

- Federální parlament a vládu.

- Společnou zahraniční a obrannou politiku.

- Jednotnější hospodářskou politiku.

- Jasně rozdělené pravomoci mezi federací a členskými státy.

Zajímá mě především:

1. Byli byste pro, aby se Česká republika stala součástí Evropské federace?

2. Jaké pravomoci by podle vás měly zůstat České republice?

3. Měla by mít federace přímo voleného prezidenta?

4. Považovali byste takové uspořádání za přínos, nebo za příliš velké omezení české suverenity?

Pro hodně lidí to je finální odpor proti nevyhnutelné éře AI filmů.

... je ta, jak strašně zbytečně jsme na všechno jako rodiče spěchali a tlačili na pilu a zapomněli si víc užívat těch spontánních momentů.

Dcera se musela jít podívat do zoo když jí byly ani ne dva roky (zajímaly jí tam jenom popelnice na tříděný odpad, nechtěla se od nich odtrhnout), hrozně mě trápilo, že ještě neviděla hvězdy, když jí bylo kolem roku, museli jsme koupit to a to, museli jsme jet na dovolenou tam a tam... a pak ti dítě řekne, že první věc, co si pamatuje je jak jsme jedli v kempu těstoviny s tuňákem. To jí bylo pět.

Jako jasně, určitě si namátkově bude pamatovat i něco z dřívější doby a jo, určitě jí to nějak podvědomě formovalo, ale člověk nakonec beztak dojde k tomu, že ty nejlepší chvilky pro všechny jsou ty nenucené a volně plynoucí. A přitom neustálém spěchu a touze po dokonalých vánocích, dokonalé narozeninové oslavě a dokonalé dovolené do Řecka, člověk právě ty volně plynoucí okamžiky tak nějak zapomínal prožívat. A bum, dítě se rázem připravuje na příjimačky na víceletý gympl a ty tak nějak nevíš, jak to všechno tak rychle uteklo.

Takže prosím všechny rodiče malých dětí a lidi, co někdy v budoucnu plánují děti: užívejte si maličkostí a společných chvil, neřešte nový kočárek, ani oslavy, dítě z toho beztak nemá rozum. Řešte právě teď a tady.

Ahoj, zajímalo by mě, co byste dělali na mém místě, protože poslední dobou nad tím docela přemýšlím. Je mi 26, mám vysokou školu za sebou, ale momentálně pracuju jako tanečnice u tyče.

Občas si s klienty zajdu i na něco víc a v průměru si vydělám kolem 10 000 Kč denně. Samozřejmě záleží na tom, jaký je den, ale finančně si nemůžu stěžovat.
Začala jsem s tím už během vysoké školy. Původně jsem si chtěla jen přivydělat, abych měla peníze na studium a nemusela řešit finance. Jenže jsem u toho postupně zůstala a nakonec jsem v tom strávila několik let. Teď bych ale chtěla začít trochu jinak. Mít normální práci, nějakou stabilitu, chodit domů a nemuset pořád řešit, co bude dál. Chtěla bych si časem založit rodinu a mít něco, na čem můžu dlouhodobě stavět. Začala jsem se proto dívat po jiných pracovních příležitostech, ale zatím mi byla nabídnuta pouze práce prodavačky v trafice.

Co byste dělali vy? Upřímně, docela mě to zarazilo. Několik let jsem studovala, mám titul a nakonec bych měla nastoupit na pozici, kde budu mít několikanásobně nižší příjem než teď.

Edit: Vlastní nemovitost už mám a investice jsem v průběhu dělala, hlavně tedy akcie.

Fascinuje mě, co se teď stalo v Brazílii. Lula znovu vyhrál volby, které se ještě před pár týdny zdáli prohrané, a součástí mobilizace byla "Lula’s Army": whatsappový kanál s miliony lidí, kteří koordinovaně šířili obsah a oslovovali další voliče. Obyčejní lidé se zapojili do kampaně ze svých telefonů.

Dává mi to naději. Ten pocit, že internet patří nenávisti a že s tím nejde nic dělat, nemusí být konečná.

Myslím si, že bychom se z toho mohli poučit i u nás:

• Protestovat v ulicích i na internetu. Nemá smysl jen chodit na demonstrace, když velká část informací se k lidem dostává na internetu.

• Přestat krmit každou nenávistnou provokaci. Tím zvyšujeme dosah emotivních blitek a odvádíme pozornost od reálných problémů.

• Koordinovaně zvyšovat dosah informací které jsou relevantní. Hlavně před volbama začít likovat/repostovat/komentovat obsah který chceme dostat mezi lidi. Přestat řešit kulturní války jejichž cílem je nás všechny jen ovládat a začít řešit konkrétní problémy (dostupnost bydlení, důchodová reforma, daňový systém atd).

Těžko říct, kolik hlasů tahle mobilizace přinesla. Ale příjde mi to úžasné.

Obligatory Lula není žádný zázrak, já vím. Ale způsob jakým se Trump, Musk a podobní snažili zasahovat do jejich voleb mi připadá tisíckrát horší než samotný výsledek.

Aby bylo jasno, ne že by Lula byl skvělý. Nebo dobrý. Ale Trumpův kuřbuřt Bolsonaro (je jedno jestli mladší nebo starší) je jednoznačně mnohem horší.

Žasnu,Aá jsem dojat.

Mně se velmi líbí, že prezident Petr Pavel je zvažován jako vyjednavač s Ruskem. Byl by dobrým zástupcem Evropy. Co myslíte?

Namol opilý řidič Jeepu Grand Cherokee srazil v centru Olomouce skupinu chodců. Dva mladé lidi odvážela záchranka do olomoucké fakultní nemocnice ženu s vážnějšími poraněními.
https://olomoucky.denik.cz/nehody/nehoda-olomouc-prechod-trznice-sokolovna-srazeni-chodci/

„On není poslanec, já budu diskutovat s opozicí. Proč bych s ním jednal, kdo on je?“ reagoval Babiš na dotaz, zda je ochoten se Zavoralem jednat na půdě Sněmovny. „To je jedno co on chce, podstatné je co já chci,“ uvedl Babiš.

Moje otazka je, neměl by náhodou Andrej prosazovat to co je dobré pro stát? Ne jen to co se hodí jemu? A nemáte občas pocit, že lidé netuší jak snadno se z nás může stát další Maďarsko? Jeho vyjádření k protestům mě docela vyděsilo, takhle to totiž začíná, když ze sebe magor začne dělat oběť je zle. Může se tedy vůbec divit, že lidem vadí?

Plánuje někdo návrat do WoW - Forever? Teď asi nemyslím ty co hrajou i teď retail, ale spíš navrátilce co už 3x na dobro skončili mezitím si napáchali děti a hypotéky a teď se na "stará" kolena plánujou vrátit do hry?

Nebo jsem jedinej kdo to tak má? Poskládat staré známé a teď odpočítávat dny kdy už to vypukne, aby jsme si mohli napohodu zahrát už ne hardcore jak zamlada, ale vklidu si zahrát a zaraidovat.

Jak to máte vy je tu nějakej podobnej navrátilec?

Edit: koukám že je vás tu dost tak kdyby to někdo měl stejně tak - https://discord.gg/8rhVrQeJw

Je rok 2026. Nikdo netvoří svůj politický názor podle toho, co říkali v televizi.

Ženy co jste vysadily hormonální antikoncepci, jak vás to ovlivnilo? Jaké změny jste pozorovaly? Nějaké pozitiva, negativa?

Děkuji

Ano, na takovou částku nikdy nedosáhnu. Mám cca 25k čistýho (takže jako kdybych měl 40k a platil nájem) a ano bral bych víc.

Přesto nepochopím jak 100k může být pro kohokoliv nedostatečná. I kdyby mi zůstalo 60k po zaplacení daní, socka, zdravotka a nájmu, tak bych vždy minimálně 20-30k ušetřil. Jak to nemůže stačit.

Když jsem měl víc, tak jsem dal 5 až 10 tisíc měsíčně za různý materialistický sračky a po 3 letech toho měl tak moc, že mě to spíš sralo. To jako fakt tolik vyhazují za zážitky a nevydrží bez nich víkend? Mně to prostě nejde do hlavy a upřímně mě to jen deprimuje.

Edit: Myslel jsem výplatu jednotlivce nebo třeba jednoho v páru, ne rodinu/rodiče. A hlavně jen v ČR.

Edit2: Někteří z vás uvedli dobré příklady, ale hodně dalších je o plánování a prostě na hodně věcí se musí šetřit delší dobu. To by snad mělo být normální.

Za mě je super nizozemská verze. Tam jsou nadabovaný a ta jejich hatmatilka k nim fakt sedí:)

Předkladatelé tvrdí, že jimi navrhované ustanovení „nezakazuje přijetí jednotné evropské měny ani nestanoví, že ČR jednotou měnu nepřijme“. Návrh podle nich také nemá dopady na podnikatelské prostředí, ačkoliv se proti němu zásadně vymezil Svaz průmyslu a dopravy.

Ahoj,
po roce co mi skončil 5 letý vztah s ex partnerkou, jsem potkal slečnu, která je taková první, se kterou si dokážu představit něco budovat.

Vídáme se spolu už dva měsíce, je strašně super, milá hodná chytrá prostě takový můj ideální typ.

A teď k tomu proč tu píšu. Ona nikdy vztah přede mnou neměla, a pokaždé když spolu děláme něco nového, nebo když mi dá dárek a takové ty běžné vztahové věci, tak u ní vidím na očích, jak je celá zamilovaná a zblázněná.

Jenže já to mám jinak, já si řeknu jeee to byl super den rád s tím člověkem trávím čas, ale že bych byl úplně zblázněný to bohužel říct nemůžu. A strašně mě to mrzí, protože ta holka je strašně super a rád bych ji dal ty stejné emoce, co ona dává mi. Jenže to nejde, a upřímně si nedokážu ani představit, že bych ty emoce ještě někdy někomu dával. První rozchod mě v tomhle úplně citově pohřbil.

Mám tomu dát čas? Nebo je to normální? A ano, v posledním půl roce jsem byl na snad více jak 15 randíčkách s různýma slečnama, s žádnou jsem tam necítil nic víc než jen přátelství s výhodami. Až teda teďka s touhle, je to začátek vztahu takže nám obv všechno klape, a cítím, že tohle by mohlo být fakt krásné, jen prostě ty hlubší emoce ne a ne přijít.

A ne, nemám v plánu se vracet k ex partnerce, jelikož si uvědomuji důvody, proč bych s takovým člověkem nechtěl už být. Takže tam taky problém nevidím, že bych se nedokázal od ní odpoutat nebo tak.

Tak se chci zeptat, jak jste to měli vy v novém vztahu potom, co už jste v dlouhodobém vztahu byli?🫣